- Určeno pro:
- Střední škola
- Formát:
- B5 (16 x 23 cm)
- Počet stran:
- 100
- Nakladatelství
- Analytická chemie
-21%
Analytická chemie
Učebnice pro 2.ročník chemických oborů SPŠ.
- Naše cena s DPH:
- 129 Kč DPH 0%
- Původní cena s DPH:
- 164 Kč
- Ušetříte:
- 35 Kč
- Dostupnost:
- skladem
-
ks
- DO KOŠÍKU
- Autor:
- Moravcová Hana
- Nakladatel:
- KLOUDA
- Kód zboží:
- 22220
- EAN / ISBN:
- 9788086369143
Popis produktu
- Učebnice pro druhý ročník chemických oborů SPŠ.
- Učebnice pro chemické a lyceální obory středních škol.
- Anorganická a organická kvalitativní analýza, vážková analýza, odměrná analýza, řada cvičení u každé kapitoly.
Ukázka z textu:
Skupinové reakce kationtů s uhličitanem sodným
Roztok uhličitanu sodného sráží všechny běžné kationty s výjimkou kationtu sodného, draselného a amonného. Uhličitan sodný podléhá ve vodných roztocích hydrolýze. Vznikající hydroxidové ionty způsobují, že při srážení se tvoří směs uhličitanů a hydroxouhličitanů, např.:
3 Bi3+ + 4 CO32– + OH– --> Bi2(CO3)3 + BiCO3(OH)
Uhličitany se většinou dobře rozpouštějí v kyselinách, současně probíhá jejich rozklad a uniká oxid uhličitý:
BaCO3 + 2 H3O+ --> Ba2+ + CO2 + 3 H2O
Uhličitany amfoterních prvků se rozpouštějí v nadbytku uhličitanu sodného.
Podle vzniklé barevné sraženiny můžeme rozdělit kationty asi takto:
Bílá sraženina: kationty stříbrný, olovnatý, kademnatý, bismutitý, antimonitý, cínatý, cíničitý, zinečnatý, hlinitý, hořečnatý, vápenatý, strontnatý, barnatý, manganatý (hnědne), železnatý (hnědne).
Žlutá nebo nažloutlá: kationty stříbrný, rtuťný.
Zelená až modrá: kationty chromitý, nikelnatý, měďnatý.
Červená až hnědá: kationty kobaltnatý, rtuťnatý, železitý.
Skupinové reakce kationtů s uhličitanem amonným
Reakce s uhličitanem amonným jsou obdobné reakcím s alkalickými uhličitany. Sráží se všechny běžné kationty s výjimkou kationtu sodného, draselného, amonného a hořečnatého. Také touto reakcí vzniká směs uhličitanů a hydroxouhličitanů. Uhličitan amonný je méně zásaditý než uhličitan sodný, proto se v jeho nadbytku uhličitany amfoterních prvků nerozpouštějí. Rozpouštějí se pouze sraženiny těch prvků, které tvoří amminkomplexy. např. uhličitan zinečnatý:
Zn2+ + CO32---> ZnCO3
ZnCO3 + 4 NH3 --> [Zn(NH3)4]2+ + CO32–
Skupinové reakce kationtů s hydrogenfosforečnanem sodnýmS hydrogenfosforečnanem sodným se srážejí všechny kationty s výjimkou kationtů sodného, draselného a amonného. Řada fosforečnanů je charakteristicky zabarvena. Sraženiny se od sebe liší rozpustností v kyselinách a roztocích hydroxidů. V koncentrovaných roztocích hydroxidů se rozpouští většina fosforečnanů amfoterních prvků. V amoniaku fosforečnany kationtů, které tvoří amminkomplexy.
Tabulka 10 Skupinové reakce kationtů s hydrogenfosforečnanem sodným
| Kation | Zabarvení sraženiny |
| stříbrný | žlutá |
| olovnatý | bílá |
| měďnatý | modrozelená |
| hlinitý | bílá, rosolovitá |
| chromitý | světlezelená |
| zinečnatý | bílá, krystalická (v přítomnosti NH4+) |
| železnatý | bílá, přechází v zelenomodrou |
| kobaltnatý | modrofialová |
| nikelnatý | žlutozelená |
| vápenatý | bílá |
| hořečnatý | bílá, krystalická (v přítomnosti NH4+) |
O učebnici
Analytická chemie zkoumá složení látek chemickým rozborem čili analýzou. V průmyslové praxi zkoumá analytická chemie suroviny, polotovary i hotové výrobky. Jejím úkolem je tedy zkoušení a hodnocení vzorků různého původu a složení. Proto je významným článkem průmyslové výroby i vědeckého výzkumu.
Podle toho, co je účelem rozboru, dělí se analytická chemie na dvě části:
- kvalitativní analytickou chemii neboli kvalitativní rozbor, kterým se zjišťuje, jaké prvky nebo sloučeniny zkoumaný vzorek obsahuje;
- kvantitativní analytickou chemii neboli kvantitativní rozbor, jehož úkolem je zjišťovat koncentraci nebo množství složek ve zkoumaném vzorku.
Kvantitativní analýza se dělí na analýzu vážkovou, odměrnou a fyzikálně chemickou.
Při vážkové analýze neboli gravimetrii se určité odvážené množství vzorků zkoumané látky převede vhodným způsobem do roztoku a hledaná složka vzorku se z něj ve vhodné formě vyloučí, izoluje a váží. Z naváženého množství vzorku a izolovaného produktu se vypočtou procenta hledané složky ve vzorku.
V odměrné analýze se k roztoku, který obsahuje přesně známé množství vzorku, postupně přidává roztok vhodného činidla známé koncentrace. Stanovení je skončeno, když stanovovaná složka vzorku kvantitativně zreaguje s právě potřebným (ekvivalentním) množstvím použitého činidla. Při známé koncentraci roztoku činidla lze vypočítat, jaké množství činidla je ve spotřebovaném objemu jeho roztoku obsaženo a jakému množství stanovované složky je toto množství činidla ekvivalentní. Z množství vzorku použitého k rozboru a z množství hledané složky se pak vypočtou procenta této složky.
Metody fyzikálně chemické analýzy jsou založeny na stanovení fyzikálních vlastností zkoumané látky, které jsou ve vztahu k jejímu chemickému složení.Obsah stanovované složky se pak vypočte s využitím zákonitostí známých z fyzikální chemie.
Dále lze rozlišovat odvětví analytické chemie podlepovahy zkoumaných látek, např. analýzu anorganickou a organickou, analýzu plynů, polymerů apod.
Podle množství analyzované látky rozlišujeme makroanalýzu, při níž se pracuje s množstvím řádu gramů, semimikroanalýzu (desetiny až setiny gramu), mikroanalýzu (miligramová množství) a submikroanalýzu, která operuje s množstvím často o několik řádů menšími než miligram.
Při analýze neznámého vzorku by měl předcházet důkaz jeho složek před jejich stanovením. Příslušný rozbor může být buď částečný, když dokazujeme nebo stanovíme jen některé složky, nebo úplný, jestliže zjišťujeme všechny přítomné složky. Podle množství získaných sraženin nebo zbarvení reakčních roztoků se často podaří při kvalitativním rozboru odhadnout, která složka tvoří hlavní součást analyzovaného vzorku, nebo která je přítomna jen v nepatrném množství, tj. ve stopách. Podle zastoupení stanovované složky ve vzorku tedy rozeznáváme analýzu hlavních, minoritních a stopových složek.
Obsah učebnice
1. Úvod
2. Základní pojmy analytické chemie kvalitativní
3. Kvalitativní anorganická analýza
- 3.1 Odběr a úprava vzorku
- 3.2 Orientační zkoušky
- 3.3 Převedení vzorku do roztoku
- 3.4 Reakce kationtů
- 3.5 Reakce aniontů
4. Vážková analýza (gravimetrie)
- 4.1 Úvod
- 4.2 Základní analytické operace pro vážková stanovení
- 4.3 Příklady stanovení
5. Organická analýza
- 5.1 Úvod
- 5.2 Základní operace před vlastní analýzou
- 5.3 Metody molekulárně analytické
- 5.4 Kvalitativní elementární analýza
- 5.5 Metody strukturně analytické
6. Odměrná analýza
- 6.1 Rozdělení metod odměrné analýzy
- 6.2 Měření objemů a odměrné nádobí
- 6.3 Základní pojmy
- 6.4 Srážecí odměrná analýza
- 6.5 Neutralizační odměrná analýza
- 6.6 Rovnováhy málo disociovaných a málo rozpustných sloučenin
- 6.7 Oxidačně-redukční reakce a metody stanovení
7. Dodatky
- 7.1 Vyjadřování kvantitativního složení analyzovaných systémů
- 7.2 Zpracování analytických dat
- 7.3 Klasifikace chyb
- 7.4 Vyjadřování výsledků a jejich přesnosti
8. Literatura