- Určeno pro:
- Střední škola
- Formát:
- A4 (21 x 30 cm)
- Počet stran:
- 92
Učebnice pro 3.ročník chemických oborů SPŠ
Ukázka:
Základní surovinou pro výrobu hliníku je bauxit, který se těží např. v Maďarsku, Guinei, Austrálii a Rumunsku. Jeho podstatou jsou hydratované oxidy hliníku znečištěné oxidy železa a křemíku. Výroba hliníku má tři fáze:
a) příprava čistého Al2O3,
b) výroba surového hliníku elektrolýzou,
c) elektrolytická rafinace hliníku.
a) Příprava čistého Al2O3 se provádí více metodami, které mají společný základ. Alkalickým tavením (pomocí NaOH nebo sody) se přemění Al2O3 na hlinitan sodný, který je na rozdíl od nečistot rozpustný ve vodě. Hydrolýzou nebo pomocí CO2 se získá Al(OH)3, který se kalcinací přemění na čistý oxid hlinitý.
Al2O3.nH2O + 2 NaOH ® 2 NaAlO2 + (n+1) H2O
NaAlO2 + 2 H2O ® Al(OH)3 + NaOH
2 Al(OH)3 ® Al2O3 + 3 H2O
b) Výroba surového hliníku elektrolýzou se provádí v Žiaru nad Hronom na Slovensku. Princip elektrolýzy je zřejmý z obr.č. 138. Základním elektrolytem je tavenina oxidu hlititého v kryolitu. Přídavek kryolitu (Na3AlF6) snižuje teplotu tání Al2O3 z 2050 °C na 950 °C (eutektická koncentrace je 15 % Al2O3). Katodou je z počátku grafitové dno, později přebírá jeho funkci kapalný hliník. Anodou je grafit. Probíhající reakce nejsou jednoduché. Oxid hlinitý pravděpodobně disociuje takto:
Al2O3 ® Al3+ + AlO33–
Na katodu přenášejí proud Al3+ a Na+. Vzhledem ke kladnějšímu vylučovacímu potenciálu se na katodě vylučuje hliník.
Al3+ + 3 e– ® Al
K anodě se pohybují ionty AlO33– :
2 AlO33– – 6 e– ® Al2O3 + 3/2 O2
Kyslík, který se zde vylučuje, reaguje s uhlíkem z anody a tvoří se směs plynů CO a CO2. Kapalný hliník s koncentrací 99,5 % se odsává ze dna elektrolyzéru vakuovou pánví. Jenom menší část surového hliníku se rafinuje.
c) Rafinace hliníku se provádí trojvrstvovou metodou. Princip je zřejmý z obr.č. 139. Základem je anodické rozpouštění hliníku z jeho slitiny s mědí a vyloučení velmi čistého hliníku na katodě. Anodou a současně nejspodnější vrstvou je slitina hliníku s 25 % Cu (hustota je 3 000 až 3 500 kg.m–3). Prostřední vrstvou je elektrolyt (směs BaCl2, AlF3 a NaF), jehož hustota je 2 700 kg.m–3. Nejvrchnější vrstvou je čistý hliník, který se vylučuje na katodě. Hustota roztaveného hliníku je 2 300 kg.m–3.
Principem čištění je fakt, že kovy elektropozitivnější než hliník se z anody nerozpouštějí a prvky, které jsou elektronegativnější než hliník, se na katodě nevylučují. Surový hliník se neustále na anodu přidává a z katody se odčerpává čistý hliník o obsahu 99,998 %.
Obrázek 139 Schéma elektrolytické rafinace hliníku
ÚVOD
Základní pojmy technické chemie
Historie chemické výroby
Struktura chemické výroby v České republice
Úkoly chemické analýzy a kontroly ve výrobě, při ochraně životního prostředí a v technologickém výzkumu
ANORGANICKÉ VÝROBY A VÝROBKY
Základní anorganické suroviny a výroba meziproduktů
Voda
Vzduch, kyslík, dusík
Anorganické sloučeniny dusíku
Síra a její sloučeniny
Fosfor a jeho anorganické sloučeniny
Významné halogeny a jejich anorganické sloučeniny
Anorganické sloučeniny alkalických kovů a kovů alkalických zemin
Finální anorganické výrobky
Průmyslová hnojiva
Anorganické pigmenty
Technické kovy
Výrobky silikátového průmyslu
Učebnice Anorganická technologie popisuje principy zpracování základních anorganických surovin, výroby meziproduktů a finálních produktů.
Úvodní část se týká základních pojmů technické chemie, historie chemických výrob, struktury chemické výroby v České republice a vztahu chemické technologie a analytické chemie v praxi.
Střední část je věnována zpracování základních anorganických surovin a výrobě meziproduktů. První kapitola této části se zabývá vodou, a to přírodní, pitnou, užitkovou a odpadní. Druhá kapitola si všímá zpracování vzduchu jak klasickou destilační metodou, tak pomocí molekulových sít. V třetí kapitole následuje zpracování dusíku přes amoniak až po kyselinu dusičnou. Čtvrtá kapitola popisuje výrobu síry a jejích sloučenin (SO2, siřičitanů, SO3, kyseliny sírové, síranů). Pátá kapitola se věnuje fosforu, kyselině fosforečné a fosforečnanům. Šestá kapitola střední části se zabývá halogeny. Jedná se hlavně o chlor a jeho sloučeniny (chlornany, chlorečnany, chloristany, HCl) a fluor a jeho sloučeniny (HF, H2SiF6 Na3AlF6). Tato střední část je ukončena sedmou kapitolou, jež si všímá anorganických sloučenin alkalických kovů a kovů alkalických zemin (Na2CO3, KMnO4, K2CO3, CaC2).
Závěrečná část publikace popisuje přípravu finálních anorganických výrobků. Prvá kapitola této části se týká průmyslových hnojiv (dusíkatých, fosforečných, draselných, vápenatých, hořečnatých, vícesložkových, kapalných i suspenzních). Druhá kapitola se zabývá anorganickými pigmenty, hlavně litoponem, titanovou bělobou a železitou červení. Třetí kapitola popisuje výrobu a zpracování železa, oceli i neželezných kovů (olova, mědi a hliníku). Poslední kapitola se věnuje výrobkům silikátového průmyslu. Jde o maltoviny, sklo a smalty, hrubou a jemnou keramiku.
1 ÚVOD
2 ANORGANICKÉ VÝROBY A VÝROBKY
3 POUŽITÁ LITERATURA
4 REJSTŘÍK
5 OBSAH
Zboží bylo vloženo do košíku
Opravdu chcete vyprázdnit košík?