Makroregiony světa - Regionální geografie pro gymnázia

Funkce, uplatnění a aplikace regionální geografie, práce s učebnicí

To, o čem se nám před lety jen zdálo, se stalo skutkem. Jsme součástí Evropské unie, máme možnost volně cestovat, dokonce můžeme v zahraničí studovat i pracovat. Záleží jen na každém z nás, zda se v tomto otevřeném světě ztratí, nebo uplatní. K dobrému uplatnění bezpochyby napomáhá vzdělání. Už nestačí jen umět číst, psát, počítat. Polovina obyvatel Země nezvládá ani tyto základní jednoduché a pro nás samozřejmé úkony, jejich šance na prosazení a kvalitní život jsou proto v současném světě minimální. K úspěchu v tvrdém konkurenčním boji jednotlivců i celých národů je zapotřebí všeobecné i specializované vzdělání vyššího typu. Především je nutné být jazykově vybaven, minimálně tak, abyste si mohli s kamarádem z Indie nebo z Maroka vyměňovat své názory a postřehy, věcně se přátelsky pohádat, diskutovat. K tomu je zapotřebí dobrá jazyková znalost minimálně jednoho cizího jazyka, budou-li dva, tím lépe. Ale to nestačí. Bouřlivý vývoj informačních technologií a jejich široká aplikace v každodenním životě mají obrovské výhody pro ty, kteří je zvládají, neboť práce s informacemi je to podstatné, čím bude žít 21. století, v němž strávíte celý svůj život. To je nutný vzdělanostní základ každého člověka, který přemýšlí jen trochu hlouběji o své budoucnosti.
A co s geografií? K čemu slouží v tomto náročném světě? Zamysleme se trochu nad podstatou a vývojem tohoto tradičního předmětu vzdělání. Zeměpis, jak byla geografie v minulosti nazývána, poskytovat člověku koncem devatenáctého a po celé dvacáté století především prostorovou orientaci v rozložení hlavních krajinných prvků na Zemi a v jejich jednotlivých částech. Tato funkce je pořád nezastupitelná, vzdělaný člověk by se měl orientovat ve fyzikálních a chemických zákonistostech určujících řád a vývoj vesmíru a Země. Měl by si osvojit základní informace o vývoji a fungování života na Zemi, měl by se orientovat v čase, aby věděl, jak se příroda a společnost vyvíjely v průběhu let. Geografie poskytuje pro všeobecné vzdělání základní informace o prostorovém uspořádání krajiny, jejich složek a prvků, o jejich vývoji v čase a o jejich vzájemné interakci. Studuje zákonitosti vzájemného působení přírodních a společenských faktorů a jejich dopad na krajinu, na územní diferenciaci přírody a společnosti v jejích jednotlivých částech. Umožňuje, abyste se při dovolené či při pracovní návštěvě Řecka, Alp či Indie méně divili, byli na pobyt lépe připraveni, více chápali a mnohé si dovedli vysvětlit. Právě tato nelehká funkce, spojení základních znalostí o současném světě a schopnosti porozumět jeho složitosti a rozdílnosti, vytváří z geografie specifický předmět. Nejen odpovědi na otázky: Kde to je? Co to je ?, které pokládal tradiční zeměpis, ale především na otázky: Proč je to tam? Z jakých důvodů? Jak to vzniklo? Jaký to má vliv na okolí? Jak by to mělo být uzpůsobeno vzájemnému užitku lidí a přírody? apod.,umožňují moderní geografii studovat základní pravidelnosti přírodních složek krajiny, stejně jako zákonitosti vývoje společenských a hospodářských struktur a jejich rozložení a vývoj na Zemi. 21.století bude obdobím, v němž se bude stále hlouběji studovat stav a vývoj interakce mezi přírodou a společností na různých řádovostních úrovních -  od lokální (místní) úrovně přes regionální (oblastní) a státní až po globální úroveň. A právě celostní přístup ke studiu přírody, společnosti a jejich interakce v krajině je objektem studia moderní geografie.

Při využívání této učebnice je třeba zamýšlet se nad textem, obrázky, souvislostmi. Určitě je nutné sáhnout i po dalších informačních zdrojích tištěných, elektronických, fotografických a dalších. Studovat je nutné s atlasem a mapami různých měřítek a obsahu. K úspěšnosti studia regionální geografie vám pomohou i mentální mapy. Mentální mapy jsou osobní obrazy a představy o určitém prostředí a orientaci v něm, které si vytváříte ve své hlavě. K tomu poslouží jednoduchá schémata, která si při studiu konkrétního regionu na papíru zakreslujete.

Při studiu jednotlivých témat této učebnice na úrovni makroregionů je nutné si umět odpovědět na níže uvedené hlavní otázky.  Není to snadné, většinou na ně nedostanete odpověď přímo v textu, ale musíte přemýšlet o tom, co jste přečetli, co znáte z dřívějška, jaké informace nabízí mapa či atlas, a teprve potom můžete odpovědět správně. Využijete při tom určitě i mnoho poznatků, které jste si osvojili v dalších školních předmětech. Poprvé to možná bude trochu obtížné, po několika pokusech to půjde, to už začnete myslet v geografických souvislostech.

1. Zhodnoťte geografickou polohu konkrétního makroregionu. Určete nejen jeho pozici v geografické síti souřadnic, ale především jeho polohu vůči okolním makroregionům, hlavním přírodním celkům uvnitř makroregionu a hlavním jádrovým oblastem a liniím sociálněekonomického rozvoje v něm. Zdůvodněte klady a zápory jednotlivých faktorů geografické polohy.

2. Zhotovte si s pomocí map schematický náčrtek přírodních celků v území a přemýšlejte, jak ovlivňovaly dřívější tradiční společnost a jak působí dnes. Jak se těmto podmínkám přizpůsobilo rozložení hlavních středisek osídlení či využívání přírodních zdrojů?

3. Jak lze hodnotit území makroregionu z hlediska rozmístění přírodních zdrojů pro již existující nebo další možné hospodářské využití (suroviny, zemědělská půda, vodní zdroje, rekreační předpoklady apod.)?

4. Kde v území najdete hlavní rozvojová jádra či osy, které oblasti naopak vymezíme jako periferie? Jaké byly hlavní příčiny tohoto rozložení? Po prostudování map z atlasu určete hlavní dopravní uzly a směry v makroregionu či státu. Které z nich jsou nejvíce frekventované a proč? Jakou mají souvislost ve vazbě na jádrová území a periferie?

5. Jak se daný makroregion nebo region podílí na globální/státní dělbě práce ? S čím obchoduje? Jaké funkce má a jak se uplatňuje v mezinárodním/globálním kontextu?

6.  Jaké struktury (věková, ekonomická, národnostní apod.) charakterizují obyvatelstvo daného makroregionu a jaké jsou rozdíly proti okolním a dalším oblastem? Jedná se o území migračně ztrátové, nebo ziskové, jaká je jeho populační stabilita?

7. Jaká je kvalita života a úroveň životního prostředí v daném makroregionu/státě? Srovnejte s jinými oblastmi, a hlavně s Českem. Jak ovlivňuje přírodní prostředí způsob života?

8. Jaké má daný makroregion aktuální problémy? Vyhledejte zdroje informací o nich v denním tisku, na internetu, v odborné literatuře. Pojmenujte je, pokuste se určit jejich příčiny a seřadit podle jejich významnosti. Navrhněte možnosti jejich řešení.

9. Pokuste se o zformulování zajímavých a pozitivních předpokladů daného makroregionu pro cestovní ruch. Jaké důvody zde naopak oslabují možnosti jeho rozvoje?

10. Zpracujte k vybrané problematice určitého makroregionu podrobnější zasvěcený referát, nikoliv jen prostý popis území. Vyberte zajímavost, důležité sdělení nebo problém, přiměřeně je analyzujte a přesvědčte své spolužáky o důležitosti vaší informace, sdělení nebo vámi doporučeného řešení daného problému. Informační zdroje k tomu mohou být přitom velice různorodé - denní tisk, regionální či odborné časopisy a jiná odborná i populární literatura, informace získané přímo u odborníků, údaje z databáze na internetu apod. Záleží jen na vás.   

1.  GLOBÁLNÍ A MAKROREGIONÁLNÍ DIFERENCIACE

• 1.1 Země jako systém
• 1.2 Velké přírodní celky
• 1.3 Společenský a hospodářský vývoj lidské civilizace. Důsledky průmyslové revoluce
• 1.4 Jádrové a periferní oblasti
• 1.5 Proces globalizace a její dopady
• 1.6 Globální rizika a problémy

2.  MÉNĚ VYSPĚLÉ MAKROREGIONY

• 2.1 Subsaharská Afrika
• 2.2 Jižní Asie
• 2.3 Jihovýchodní Asie
• 2.4 Latinská Amerika
• 2.5 Jihozápadní Asie a severní Afrika
• 2.6 Východní Asie

3.  HOSPODÁŘSKY VYSPĚLÉ MAKROREGIONY

• 3.1 Makroregiony hospodářsky vyspělé
• 3.2 Austrálie a Oceánie
• 3.3 Sever Eurasie
• 3.4 Severní Amerika
• 3.5 Evropa

Příloha:

• Statistická data
• Literatura a webové stránky