Gramatika současné češtiny

S mluvnickými jevy se setkáváme každý den - v práci, ve škole, v obchodech, na cestě vlakem. Každý z nás se může dostat do situace, kdy si neni jist, zda je nějaký slovní tvar napsaný správně. V takových chvílích nezbývá než sáhnout po jazykové příručce. Poradí vám s řešením mluvnického problému, a to dokonce kdykoli budete chtít. Formát knihy je totiž natolik skladný, že ji můžete mít vždy při sobě.

I když se jedná o kapesní vydání, obsah publikace miniaturní není. Naleznete zde široce pojatý přehled české mluvnice, který není pouhým papouškováním, jak je v našich kotlinách zvykem, padesát let staré Stručné mluvnice české z per Havránka a Jedličky, nýbrž extraktem z bohatých jazykovědných zdrojů. Autorský kolektiv čerpal nejen z řady kodifikačních příruček, v kterých se odráží současný standard spisovného jazyka českého, ale především z bohatého lexikálního materiálu, který byl nashromážděn za více než desetiletí existence nakladatelství Lingea. 

Gramatika současné češtiny nemá být rigidním akademickým průvodcem po lingvistické teorii, naopak, jejími jmenovateli jsou stručnost, přehlednost, praktičnost a aktuálnost. Nemusíte se bát, že byste se při četbě utopili v záplavě odborných termínů a nesrozumitelných formulací. Přestože se při výkladu jazykovědné terminologii zcela vyhnout nelze, snažili jsme se vše formulovat srozumitelně a pokud možno čtivě. Pro přehlednost jsou navíc jednotlivé gramatické jevy shrnuty do tabulek a doplněny názornými příklady. Orientace v textu je usnadněna stručným obsahem kapitol a podrobným rejstříkem pojmů. Možnosti praktického využití rozšiřují i bonusové pasáže, které upozorňují na zapeklité pravopisné úkazy. Jedná se například o kapitolu zabývající se shodou přísudku s podmětem.   

Cílem příručky není podat vyčerpávající přehled české gramatiky a ani to není v jejich prostorových možnostech. Zvýšená pozornost je proto věnována problematickým jevům současné češtiny. V publikaci naleznete například rozsáhlou pasáž věnovanou skloňování českých podstatných jmen, především začleňování stále rostoucího počtu cizích a přejatých slov do českého deklinačního systému nebo důkazný popis problematiky tvorby slovesných tvarů.

A komu je naše gramatika určena? Určitě ji ocení studenti základních a středních škol, kteří si chtějí prohloubit své jazykové znalosti, případně mít stále po ruce malého velkého gramatického rádce. A věříme, že své místo si najde i v domácích knihovnách, na stole ve firmách či na úřadech, kde může být prvním nebo posledním pomocníkem při každodenní práci s naším mateřským jazykem.

1  Abeceda 

2  Hláskování

• 2.1  Samohlásky
• 2.2  Souhlásky
• 2.3  Spisovná výslovnost
• 2.4  Hláskové střídání (alternace)

3  Tvarosloví 

• 3.1  Slovní tvar
• 3.2  Slovní druhy

4  Podstatná jména 

• 4.1  Skloňování podstatných jmen
• 4.2  Mužská životná
• 4.3  Mužská neživotná
• 4.4  Kolísání životnost/neživotnost
• 4.5  Ženská
• 4.6  Střední
• 4.7  Cizí a přejatá
• 4.8  Vlastní
• 4.9  Vlastní osobní
• 4.10  Vlastní zeměpisná

5  Přídavná jména 

• 5.1  Skloňování přídavných jmen
• 5.2  Přídavná jména tvrdá
• 5.3  Přídavná jména měkká
• 5.4  Nesklonná přídavná jména
• 5.5  Přivlastňovací přídavná jména
• 5.6  Jmenné tvary přídavných jmen
• 5.7  Stupňování přídavných jmen

6  Zájmena 

• 6.1  Zájmena osobní
• 6.2  Zájmena přivlastňovací
• 6.3  Zájmena ukazovací
• 6.4  Zájmena tázací
• 6.5  Zájmena vztažná
• 6.6  Zájmena neurčitá
• 6.7  Zájmena vymezovací
• 6.8  Skloňování bezrodých zájmen
• 6.9  Skloňování rodových zájmen

7  Číslovky 

• 7.1  Druhy číslovek
• 7.2  Skloňování číslovek

8   Slovesa 

• 8.1  Druhy sloves
• 8.2  Slovesné tvary
• 8.3  Slovesná osoba a číslo
• 8.4  Slovesný čas
• 8.5  Slovesný způsob
• 8.6  Slovesný rod
• 8.7  Slovesný vid
• 8.8  Přechodníky

9  Časování sloves 

• 9.1  1. třída slovesná
• 9.2  2. třída slovesná
• 9.3  3. třída slovesná
• 9.4  4. třída slovesná
• 9.5  5. třída slovesná
• 9.6  Izolovaná slovesa

10  Příslovce 

• 10.1  Druhy příslovcí
• 10.2  Tvoření příslovcí
• 10.3  Stupňování příslovcí

11  Předložky 

• 11.1  Předložky vlastní a nevlastní
• 11.2  Předložky podle pádů

12  Spojky 

• 12.1  Druhy spojek
• 12.2  Spojky souřadící
• 12.3  Spojky podřadící

13  Částice 

• 13.1  Druhy částic podle původu
• 13.2  Druhy částic podle postoje mluvčího

14  Citoslovce 

• 14.1  Druhy citoslovcí podle původu
• 14.2  Druhy citoslovcí podle subjektivity/objektivity

15  Skladba 

• 15.1  Spojení souřadné
• 15.2  Spojení podřadné
• 15.3  Větné členy
• 15.4  Přísudek
• 15.5  Podmět
• 15.6  Předmět
• 15.7  Přívlastek
• 15.8  Příslovečné určení
• 15.9  Doplněk
• 15.10  Přístavek
• 15.11  Věta
• 15.12  Souvětí
• 15.13  Druhy vedlejších vět
• 15.14  Slovosled
• 15.15  Odchylky od pravidelné větné stavby

16  Shoda 

• 16.1  Shoda přísudku s podmětem
• 16.2  Shoda ve jmenné skupině
• 16.3  Shoda doplňku s podmětem/předmětem

Rejstřík