První čtení - učební pomůcka pro alternativní výuku čtení

V současné době je u nás nejrozšířenějším způsobem výuky čtení metoda analyticko-syntetická a v jejím duchu jsou jkoncipovány slabikáře, metodické příručky a učební pomůcky. Její uplatnění je však problematické u dětí s mentálním postižením. Mnohé se touto metodou číst nenaučí, navíc výuku čtení provází neúspěch, a tudíž i nechuť ke čtení.

Alternativní možností by mohla být výuka čtení s využitím globální metody. Ta vychází ze skutečnosti, že vnímání dítěte s mentální retardací je charakteristické svým zaměřením více na celky než na detaily.

Základem globální metody je postup od celku k jednotlivým částem. Na počátku výuky tak stojí slovo doplněné zobrazením konkrétního pojmu a teprve později je slovo analyzováno na písmena. Metoda dává dítěti právě tu možnost - číst okamžitě celé slovo a vnímat jeho konkrétní význam.Tím se odlišuje od postupu analyticko-syntetické metody, kde na počátku výuky jsou písmena a slabiky, které konkrétní význam nemají.

Způsob výuky, který předkládáme, vužívá globální metody, ale zároveň usiluje o zachování určité návaznosti na metodu analyticko-syntetickou. Může být použita k překlenutí doby, kdy je dítě ve výuce čtení neúspěšné, nebo se může stát základem sociálního čtení. Jejím hlavním cílem je stimulace rozvoje zrakového vnímání, verbálního myšlení, záměrné pozornosti a komunikativních dovedností.

Učební pomůckou je soubor obrázků se slovy z nejrůznějších oblastí, které dítě obklopují, sestavený do tematických celků. Každý obrázek je v trojím provedení k další manipulaci:

1. První je určen k vytváření leporel z řady  různých obrázků (spojené lepicí páskou  či vložené do plastikové fólie), nebo může být umístěn tak, aby byl dobře viditelný, dětem snadno dostupný (např. na magnetické tabuli). Slouží jako trvalá předloha a kontrola.

2. Druhým je volný obrázek, od kterého je slovo později odstřiženo. Je určen k další manipulaci a k vlastnímu čtení.

3. Třetí, doplňující obrázek, je k rozstřižení na dvě i více částí podle uvážení vyučujícího a s ohledem na schopnosti dítěte. Obrázek pak slouží jako jednoduchá skládanka k procvičování skládání celku z částí a naopak.

Tvary písmen jsou hůlkové, jednoduché, aby je bylo možno napodobovat obtahováním, modelováním, skládáním z tyčinek nebo vhodných stavebnic.

Na zdůraznění reality označíme předměty ve třídě jejich názvy a soubor obrázků doplníme fotografiemi členů rodiny, učitelky a spolužáků se jmény. Výuku čtení začínáme tehdy, má-li dítě určitou aktivní slovní zásobu. Není na překážku, pokud má pouze pasivní slovní zásobu, je však důležité mít jistotu, že dítě je schopno obrázky rozlišovat, rozumí jejich obsahu a přiřazuje je k reáliím. Z časového hlediska výuku rozvrhneme dlouhodobě (až na tři roky).