- Určeno pro:
- 7. ročník
- Formát:
- A4 (21 x 30 cm)
- Počet stran:
- 151
Učebnice úzce navazuje na předcházející díl pokračováním přehledu organismů (částí zoologickou a botanickou).
3. aktualizované vydání
Třetí vydání tohoto dílu prošlo rozsáhlými úpravami a aktualizacemi, které však respektují tradiční schéma titulu. Kolektiv autorů se soustředí především na nové informace v oboru a přehled systematiky. Je nutno dodat, že i přesto zůstává koncept učebnice pro své znalce a učitele stejný. Proměny je čekají také např. v podobě nových a digitálně vylepšených ilustrací či fotografií.
V první části se text učebnice věnuje zoologickému přehledu a postupně charakterizuje ve svých kapitolách jednotlivé druhy živočichů (strunatci, obratlovci – kruhoústí, paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci). Dále pak pokračuje částí botanickou, systematickým přehledem nižších a vyšších rostlin, uvozeným obecnými kapitolami, které vysvětlují pojmy jako jsou stavba rostliny, kořen, stonek, list, květ, opylení, plod, semeno, nebo rozmnožování rostlin.
Členění textu je obdobné jako v předchozím titulu, i zde na nás čekají četné náměty na samostatná pozorování a práce, např. jak rozeznat letícího čápa od volavky, jak se krmí sýkorky, co je strakapoudova kovadlina či jak si zhotovit vlastní herbář, jak pracovat s klíčem, jak objevit druhy rostlin na internetu a v jiných aplikacích, jak připravit mikroskopické preparáty stonku rostlin, jak pěstovat vybrané druhy rostlin atp. Poslední část laboratorních prací je nově rozšířena o kapitolu, která nás provází domácí praktickou a distanční výukou.
Závěrečné kapitoly o vztazích a rozšíření rostlin, o exotických rostlinách a plodech shrnují botanickou problematiku, zatímco se zoologickou problematikou se neloučíme. K savcům a shrnujícím kapitolám o obratlovcích se vrátíme v učebnici Přírodopis III.
Během minulého školního roku jste se v hodinách přírodopisu seznámili se zástupci všech říší živé přírody, tj. říší bakterií, rostlin, hub a živočichů. Poznali jste, že jejich tělo může být složeno z jediné buňky (organismy jednobuněčné), nebo může být tvořeno množstvím buněk, které jsou rozlišeny jednak svým tvarem, jednak svojí funkcí (organismy mnohobuněčné).
Podle shody či rozdílnosti znaků a podle našich současných znalostí jejich vývoje rozdělujeme organismy jednotlivých říší do větších skupin - kmenů, tříd a řádů, jednotlivé řády dále dělíme na čeledi, rody a druhy.
V pátém ročníku jste se učili, že rozeznáváme živočichy bezobratlé a obratlovce. Bezobratlí nemají vnitřní pevnou oporu těla, jejich tělo je buď měkké, nebo má pevnou vnější schránku, na kterou se upínají svaly (povrchová vrstva pokožky je zpevněna např. chitinem, vápenatými látkami apod.)
V letošním roce se budeme věnovat živočichům, jejichž společným znakem je vnitřní opora těla. Jejích základem je pružná tyčinka, struna hřbetní, která leží mezi trubicovitou nervovou soustavou a trávicí trubicí. Podle této struny hřbetní nazýváme celý tento kmen živočichů strunatci.
ČÁST ZOOLOGICKÁ
ŽIVOT SE STRUNOU HŘBETNÍ
ŽIVOT S PÁTEŘÍ
OBRATLOVCI VE VODĚ
OBRATLOVCI MEZI DVĚMA SVĚTY
SVĚDKOVÉ A POTOMCI DINOSAURŮ
OPEŘENÍ OBRATLOVCI
ČÁST BOTANICKÁ
ZELEŇ NA ZEMI
ČÁSTI ROSTLINNÉHO TĚLA
NAHOSEMENNÉ ROSTLINY
KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY DVOUDĚLOŽNÉ
KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY JEDNODĚLOŽNÉ
ROSTLINY A LIDÉ
Zboží bylo vloženo do košíku
Opravdu chcete vyprázdnit košík?