- Určeno pro:
- Střední škola
- Počet stran:
- 285
Učebnice pro 2. ročník gymnázia
Tato učebnice vzniká v době, kdy není ještě zcela ujasněná koncepce gymnázií a osnovy předmětu biologie jsou průběžně upravovány. Z toho důvodu je koncipována poměrně široce. Snaží se osvěžit problematiku učiva z několika pohledů a připusťme, že náleží spíše k typům maximalistických učebnic. Svým pojetím představuje zároveň i minimální kompendium pro studenty vysokoškolského bakalářského studia biologicky orientovaných oborů, k jehož textu se mohou uchýlit v případě potřeby základních informací v oblasti, kterou nestudují jako specializaci.
Učebnice může být užitečná i jako pomocná příručka pro učitele základních (občanských) škol.
Učebnice má snahu rozšířit všeobecné znalosti o rozmanitosti živé přírody a o místě a funkci konkrétních živočichů a jejich skupin v ekosystémech. Je určena širokému okruhu studentů. Není nezbytné s ní pracovat jako s celkem. Text, jehož obsah lze pokládat za „základní učivo“, je vysazen písmem typu Times; text, který je rozšířením základního učiva pak písmem typu Helvetica (bez „patek“); text charakteru podrobnějšího rozvedení základních údajů a vztahů i charakteru zajímavostí je vysazen typem Helvetica, ale v užších sloupcích. Učebnice umožňuje volit varianty studijního programu podle studijního zaměření (větvě), typu školy, hloubky zájmu studentů a snad i případných dalších úprav osnovy předmětu či požadavků na cílové učivo. Předpokládáme například, že studenti přírodovědných větví gymnázií mohou využívat text učebnice s důrazem na „základní, popř. rozšiřující učivo“. Zájemci o vysokoškolské biologicky orientované studium si mohou své informace rozšířit i o partie užších částí sloupců. Pro humanitní a všeobecné větve gymnázií doporučujeme práci s učebnicí v obecnější rovině ( bez hlubších exkurzí do systému živočichů s omezením spektra jejich výčtu). Studenti, kteří potřebují získat pouhý přehled (popř. studenti jiných středních škol), mohou pracovat pouze s přehledovými a komparativními kapitolami určenými pro opakování označenými jako „souhrny“ a s kapitolami I., II. (Stručný přehled základních skupin živočišné říše), III. B) (úvodní obecná část), V. a výběrově s kapitolami VI. a VII., které mají víceméně rovněž charakter souhrnů. Všechny naznačené varianty přinášejí o biologii živočichů ucelený přehled.
Devadesátá léta 20. století a počátek století nového jsou převratným obdobím z hlediska studia příbuznosti kmenů i dalších taxonů živočichů, z hlediska metodických přístupů k vytváření jejich systému a v podstatě i z hlediska systematické zoologie vůbec. Koncem století byly objeveny dva taxony živočichů popsané jako nové kmeny. Zejména molekulární metody studia struktury DNA, RNA a vybraných enzymů i zdokonalující se metody studia ultrastruktury buněk přinesly a přinášejí mnoho nových poznatků. Software vyvinutý speciálně pro studium fylogeneze organismů umožňuje pracovat s velkým množstvím dat (v našem případě znaků – molekulárních, morfologických i funkčních) a s jejich soubory srovnávacím způsobem.
Výsledkem komplexního fylogenetického studia je pak systém (klasifikace) živočichů, který v řadě případů překvapujícím a poměrně zásadním způsobem mění naše vžité představy, jejichž zdrojem jsou klasifikace publikované ve středoškolských i vysokoškolských učebnicích zoologie s drobnými obměnami téměř po jedno století. Např. ze všech prvoků jsou pravděpodobně jedinými skutečnými příbuznými mnohobuněčných živočichů pouze bičíkaté trubénky (Choanoflagellida, Choanozoa); ploštěnci (Plathelminthes) jsou nesporně polyfyletickým, tj. „nepřirozeným“ taxonem; hlístice (Nematoda) mají s členovci (Arthropoda) mnohem bližší příbuzenské (fylogenetické) vztahy než kroužkovci ( Annelida) aj.
Výuka základů systematické zoologie v užším slova smyslu na gymnáziích se tak na přelomu tisíciletí ocitá před obdobným problémem jako výuka matematiky, fyziky, či chemie. Stojí před otázkou, do jaké míry je únosné, vhodné a smysluplné přenášet nejaktuálnější stav poznání (často ve stadiu ověřovaných a diskutovaných hypotéz) do didaktického systému střední školy. Naléhavost řešení této otázky je umocněna i skutečností probíhající a poněkud kontraverzní diskuse vysokoškolských učitelů, do jaké míry tyto poznatky prezentovat v základních vysokoškolských kurzech fylogeneze a systému bezobratlých, resp. zoologie bezobratlých. Tyto skutečnosti jsou jedním z důvodů, proč v prvním vydání této učebnice nebyl – a ani v tomto vydání není důsledně uveden přehledný systém všech taxonů na úrovni vyšší než druh či rod zařazených v textu. (Další důvody můžeme uvést v podobě následujících otázek – např.: Je pro výuku biologie na gymnáziu jako všeobecně vzdělávacího předmětu nejvýznamnější jejich systém? Pokud uvedeme přehledně systém vyšších taxonů živočichů odpovídající aktuálnímu poznání, měli bychom na úrovni střední školy dostatečné časové i znalostní zázemí pro potřebnou argumentaci a vysvětlení fylogenetických vztahů a odlišností od „podoby systému“ v jiných publikacích ve věcně únosné didaktické podobě? Pokud uvedeme přehledně a hierarchicky „historicky didakticky vžitý systém živočichů“, který neodpovídá aktuálnímu stavu poznání, nakolik vystavujeme studenty riziku zkoušení učiva charakteru „zastaralého seznamu“?) Strukturace „systematické části učebnice“ se s tímto problémem vyrovnává kompromisně. Učivo o bezobratlých v části III. je uspořádáno jako přehled kmenů, popř. jejich skupin spíše podle jejich tělní architektury než podle „aktuálního názoru na podobu přirozeného systému“, tj. víceméně tradičně. Prezentace hierarchického systému je s výjimkou kmene členovců a kmene strunatců záměrně oslabena a informačním těžištěm textu je učivo o tělní stavbě, biologii a funkcích živočichů v ekosystémech. Za optimální bychom považovali, kdyby jedním z výsledků výuky na úrovni gymnázií byla znalost, popř. dovednost rozlišování a poznávání živočichů, schopnost zdůvodnění jejich příslušnosti ke konkrétní skupině (taxonu) a přehled o jejich funkcích v přírodě.
I. ÚVOD DO BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ
II. SYSTÉM A EVOLUCE ŽIVOČICHŮ
III. VÝBĚROVÝ PŘEHLED SYSTÉMU ŽIVOČICHŮ
A. Podříše: PRVOCI (Protozoa)
SOUHRN (prvoci)
B. Podříše: MNOHOBUNĚČNÍ (Metazoa)
ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVIN MNOHOBUNĚČNÝCH
TKÁNĚ
PŘEHLED KMENŮ
(I) ŽIVOČICHOVÉ SE DVĚMA ZÁRODEČNÝMI LISTY (DIBLASTICA)
(II) ŽIVOČICHOVÉ SE TŘEMI ZÁRODEČNÝMI LISTY (TRIBLASTICA)
SOUHRN (bezobratlí)
SOUHRN (obratlovci)
IV. HISTORICKÝ PŘEHLED VÝVOJE ŽIVOČIŠNÉ ŘÍŠE
V. PŘEHLED ŽIVOTNÍCH FUNKCÍ ŽIVOČICHŮ (ZÁKLADNÍ FYZIOLOGICKÉ DĚJE)
VI. CHOVÁNÍ ŽIVOČICHŮ
VII. ŽIVOČICHOVÉ A PROSTŘEDÍ
VÝBĚROVÝ PŘEHLED ODBORNÉ A POPULÁRNĚ NAUČNÉ LITERATURY
REJSTŘÍK
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
S titulem Zoologie souvisí:
Zboží bylo vloženo do košíku
Opravdu chcete vyprázdnit košík?