Soudobé dějiny - příručka učitele badatelského dějepisu pro 9. ročník

Badatelská učebnice dějepisu, kterou v této příručce komentujeme a přibližujeme, vychází z konceptu historické gramotnosti. Co to ale znamená být historicky gramotný? Je historicky gramotný člověk, který sype na požádání data z rukávu a přitom předpokládá, že existuje jen jedna dějinná pravda, kterou si všichni musí (s co největšími podrobnostmi) osvojit? Taková představa byla naposledy aktuální před více než třiceti lety. Ve 21. století už historici nejsou tak sebejistí ohledně vynášení soudů a zároveň stále častěji zkoumají nejen minulost, ale i to, jak se minulost "vytváří" v médiích, v populární kultuře, na sociálních sítích. Je na čase tento posun v historiografii promítnout i do škol. 

Historicky gramotný člověk se orientuje v historické kultuře, která jej obklopuje, a je schopen používat své znalosti o minulosti a dovednosti s ní zacházet pro svůj občanský život. Představme si žáka, který vnímá rozdíl mezi prací historika a románovou či filmovou a televizní fikcí, který rozumí tomu, že výklad minulosti není v demokratické společnosti jednotný, ale vždy existují nějaké polemiky a kontroverze, který se umí do těchto diskuzí zapojovat a formulovat svůj vlastní názor, nikoli pouze na základě svých emocí či zkušeností svých starších příbuzných, ale také svých znalostí a kompetencí. Žáka, který umí analyzovat historické prameny, hledat odpovědi na otázky po vztahu minulosti a současnosti a sám takové otázky pokládat.

Koncept historické gramotnosti vychází z prací amerických a kanadských didaktiků (Peter Seixas, Samuel Wineburg), kteří navázali na práce svých britských kolegů. Představa historických kompetencí je nicméně přítomna i v německojazyčné didaktice dějepisu. Model, ze kterého vychází učebnice soudobých dějin, předpokládá samostatnou práci žáků s historickými prameny, která rozvíjí dvě složky, z nichž je historická gramotnost složena. Na straně jedné jsou to badatelské dovednosti, které jsou konkretizovány do několika činností vycházejících z toho, jak historické prameny zkoumají historici, na straně druhé jsou to principy historického myšlení, které strukturují přemýšlení žáků o minulosti.   

    4   Kdo je autorem badatelské učebnice dějepisu?

    5   Úvod

14    Jak první světová válka změnila svět? 

• 14   Evropa otřesená válkou
• 18  Zánik monarchie a vznik republiky
• 22  Národy Československa

26     Proč vznikly totalitní režimy? 

• 26  Výstavba socialismu v Sovětském svazu
• 30  Fašismus a nacismus
• 34  Jak číst propagandu?

38     Co vedlo ke druhé světové válce? 

• 38  Hospodářská krize
• 42  Mnichovská krize
• 46  Příčiny druhé světové války

50     Jaký je význam války pro současnost?  

• 50  Svět ve válce
• 54  Vojáci ve válce
• 58  Rodinný život za války
• 62  Odboj a kolaborace

66     Co pro nás znamená holokaust? 

• 66  Holokaust
• 70  Rasové pronásledování v protektorátu
• 74  Podoby připomínání holokaustu

78     Proč došlo ke studené válce a jaké měla důsledky? 

• 78  Odsun - Vertreibung
• 82  Vznik a proměny sovětského bloku
• 86  Nástup komunistické diktatury
• 90  Studená válka

94     Co přinesl komunismus? 

• 94  Počátky komunismu v Československu
• 98  Práce ve stalinistickém Československu
• 102  Jak film ukazuje historické události?
• 106  Pražské jaro 1968: společnost a rozcestí

110    Jak se změnil svět ve 2. pol. 20. století? 

• 110  Bouřlivá šedesátá léta
• 114  Dekolonizace: případ Konga
• 118  Dějiny čokolády
• 122  Jak fotografie ovlivnily válku ve Vietnamu?
• 126  Evropská integrace
• 130  Rozpad Sovětského svazu

134    Jak dějiny utvářely místo, kde žijeme? 

• 134  Počátky "normalizace": obnovení "pořádku"
• 138  Co se o minulosti (ne)dozvídáme od pamětníků?
• 142  Život za "normalizace"
• 146  Pád komunistického režimu v Československu
• 150  Co přinesla transformace
• 154  Rozpad Československa

158    Jakým výzvám čelí současný svět? 

• 158  Jak se dějiny otiskují do veřejného prostoru?
• 162  Složité sousedství: arabský svět a Evropa
• 166  Technologie a proměna historických pramenů
• 170  Dějiny v éře antropocénu
• 174  Válka na okraji sjednocující se Evropy
• 178  Lidé na cestě

182    Jak můžeme tvořit dějiny? 

• 188  Zdroje obrazového materiálu a citace