Tato knížka je výsledkem přibližně patnáctiletého snažení, jehož cílem bylo poukázat na široké možnosti didaktických her ve vyučování matematice primární školy, na jejich nezastupitelné místo v oblasti vzdělávání, jejich specifický význam a účel.
Jedná se o sbírku 136 her a jejich dalších variant, které se dají zařadit v různých částech hodiny matematiky. Lze je využít jako motivaci při prezentaci nového učiva, při procvičování nebo opakování. Své místo mají i v zájmové činnosti v matematice.
Publikace je určena především začínajícím učitelům a sudentům oboru učitelství 1. stupně základní školy. Může však posloužit i zkušenějším pedagogům ke zpetření nabídky didaktických her. Postraní barevné pruhy mohou být využity k zapsání vlastních poznámek.
U každé hry této sbírky je uveden její název, didaktický cíl, sledované kompetence, potřebné pomůcky a popis (průběh), v případě potřeby větší názornosti jsou příklady doplněny ilustrativním obrázkem nebo fotodokumentací. V obsahu je u každé hry vyznačen na kuličkovém počítadle doporučený ročník pro její využití. U vybraných her je v obsahu navíc uvedena ikona P upozorňující na možnost vytisknout si předlohy obrázků k daným hrám z CD, které je vloženo do zadní části této publikace.
Při zvažování o začlenění konkrétní hry do publikace rozhodovaly především praktické zkušenosti a didaktická variabilita. Z tohoto důvodu jsme upřednostňovali hry nespecifické (univerzální), tj. takové, které se mohou uplatnit při probírání širokého okruhu učiva s různými vzdělávacími cíli (na rozdíl od specifických her, jejichž pravidla neumožňují měnit jejich obsah). Dále jsme sledovali zapojení (vtažení do hry) co možná největšího počtu žáků, organizační a materiálovou nenáročnost, jednoduchá pravidla. Protože si uvědomujeme, že zejména mladší školáci potřebují při vyučování změnu, vítají příležitost "vyběhnout z lavic", nabízíme hry, které zohledňují i tyto potřeby. Výběrem jsme rovněž usilovali možnost dát dětem prostor - příležitost zažít pocit úspěchu. Proto jsme zařadili také hry, které částečně "staví" na prvku náhody nebo hry skupinové, kde má žák šanci se svou skupinou zvítězit. Skupinové vyučování vsazené do hry považujeme navíc z metodického hlediska za velice potřebnou organizační podobu rozvíjení vzájemné spolupráce. Právě využití didaktických her formou kooperativního vyučování se ukazuje jako velice vhodné propojení.
Snažili jsme se také poukázat na dosud nedoceněnou úlohu didaktických her ve školním vyučování, na možnost skloubit přirozeným způsobem poznatky z různých vyučovacích předmětů, využít hru jako motivaci k projektu.
Předkládané didaktické hry dělíme podle sledovaných didaktických cílů na tři početně ne zcela vyvážené skupiny. Nejvíce jsou (s ohledem na obsah vzdělávání v matematice) zastoupeny hry k nácviku numerace, zavádění a procvičování základních početních operací. Následují hry k rozvíjení představivosti, tvořivosti a propedeutice i prohlubování geometrického učiva. Poslední část tvoří hry k podněcování logického a kombinatorického myšlení. Samostatnou kapitolu představují náměty, u jejichž prezentace hraje roli barevnost. Soustředili jsme je bez ohledu na jejich didaktický cíl do společného oddílu.
Vzhledem k tomu, že většina uvedených didaktických her sleduje více vzdělávacích hledisek, může se jevit jejich posouzení ze zřetele příslušného zařazení nejednoznačné. Záleží na konkrétní situaci, na tom, co považujeme za stěžejní učební záměr. V dané souvislosti připomeňme, že didaktické hry neplní jen úkoly bezprostředně spjaté s cílovými zaměřeními vzdělávací oblasti, ale obohacují žáky i v dalších sférách: zvyšují aktivitu myšlenkového a rozumového úsilí, plní důležitou funkci motivační, cvičí paměť a koncentraci pozornosti, některé také napomáhají k tolik potřebnému propojení poznatků z různých vyučovacích předmětů a k rozvíjení pro život žádoucí spolupráce.
Z pohledu definice didaktické hry nejsou všechny zde uvedené hry didaktickými hrami v jejich přesném významu. Některé činnosti určené pro mladší spolužáky je možné považovat za určitý mezistupeň mezi učebními pomůckami a hrami. Při bližší identifikaci lze rozlišovat hravé situace a hry. Tato skutečnost však nesnižuje jejich vzdělávací přínos a nemá vliv na podstatu věci.
Podobně je tomu u problémových úloh. Ale i zde zkušenosti potvrzují názor G. Pettyho, že "téměř jakoukoli činnost lze změnit ve hru, jestliže z ní uděláme problémovou úlohu".
Je možné namítnout, že právě na nejčastěji zařazované hry, jako jsou matematické omalovánky, závody počtářů nebo soutěže charakteru Početní král jsme v knížce zapomněli. Není tomu tak. Neuvádíme je zcela záměrně. Zejména u posledně zmiňované hry jde o činnost, která nenaplňuje požadavky kladené na didaktické hry. Pokusme se je přiblížit.
- Je tato hra pro děti lákavá a přitažlivá?
- Ano, ale jen pro několik nejrychlejších počtářů.
- Jsou pro činnost zapojeni všichni žáci?
- Ne, ze dvou, kteří jsou právě osloveni, pomalejší "odpadá". Jeho účast ve hře končí.
- A jaké jsou vyhlídky žáků na šanci zvitězit, být úspěšný?
- V uvedeném případě se týkají pouze jediného žáka Početního krále, který je často znám již předem, nebo platí pro omezený okruh účastníků. Ostatní nejenže si příliš nezapočítají, ale hlavně ztrácejí pocit důvěry ve vlastní schopnosti, opět neuspěli.
Není bez zajímavosti, že právě na zmíněné negativní zkušenosti a touto hrou a s ní spojené prožitky vzpomínají bývalí žáci i po mnoha letech.
Doufáme, že zde naleznete hry, které napomáhají vytvářet školu humánní a laskavou, v níž hodiny matematiky probíhají v radostné tvůrčí atmosféře a přitom umožňují efektivní osvojení učiva.
