- Formát:
- A4 (21 x 30 cm)
- Počet stran:
- 64
Středověká společnost (Období vrcholného středověku - období pozdního středověku)
V 1. díle učebnice Středověku a raného novověku jsme představili Evropu v 5. - 11. století - tato doba je označována jako raný středověk. Viděli jsme, jak se na troskách římské říše a z barbarských kmenů a národů rodila feudální společnost. Tento přerod byl dokončen po roce 1000. Nastalo období, které historici nazývají vrcholný středověk (11. - 13. století).
Sami středověcí lidé svou společnost chápali - podle úlohy, kterou v ní jednotlivci hráli - jako společnost trojího lidu. První skupinu tvořili ti, kdo se modlí - tedy kněží, druhou ti, kdo bojují - válečníci (šlechta) a konečně třetí, ti, kdo pracují - venkovský lid. Ten žil až na výjímky (svobodní sedláci) v poddanském postavení. Kněží a šlechta patřili mezi feudály.
Všechny tři skupiny obyvatelstva měly ve společnosti své nezastupitelné místo. Rolníci všechny živili prací svých rukou. Šlechta na oplátku chránila jejich obydlí a životy. Významnou roli hrálo duchovenstvo, které bylo oprávněno k odpouštění hříchů, a tak přinášelo naději na věčný život po smrti. Dnes víme, že šlechta a církev řídily a organizovaly život a chod celé společenosti, fungování všech jejích článků. Duchovenstvo bylo navíc nositelem vzdělanosti a kultury. Základním kamenem středověké společnosti byla rodina. Šlechtické rody se pyšnily svým urozeným původem a význačnými předky. Velký význam měla rodová část, ale také dědičný majetek rodu. Venkovská rolnická rodina představovala vlastně takřka soběstačnou "výrobní" jednotku. Hospodář rozhodoval o tom, co a kdy se zaseje i sklidí, který kus dobytka se porazí a vůbec o všem, co bylo v hospodářství třeba. Ostatním členům rodiny přiděloval úkoly.
Pro boj i práci v hospodářství byli důležitější muži. Tradičně dominovali i v náboženském životě. Ženy, přestože především na venkově často musely zastat i velmi těžkou práci, měly ve společnosti podřízenou úlohu. Jisté vážnosti se s rozvojem rytířské kultury začaly těšit urozené paní. Ve 12. -13. století se rozšířilo uctívání Panny Marie, Ježíšovy matky, a s ním přece jen stoupla vážnost žen i v církvi. Všechny vrstvy středověké evropské společnosti spojovala společná křesťanská víra. V náboženském pojetí tvořili všichni křesťané údy jednoho těla - církve. Toto tělo však mělo dvě hlavy - papeže a císaře. Ti spolu jen zřídka vycházeli ve shodě. Navíc nesmíme zapomenout, že křesťanská Evropa měla ještě druhého císaře v Byzanci. Od roku 1054, kdy došlo k rozkolu mezi západní (katolickou) a východní (pravoslavnou) církví, přestali křesťané ve východní Evropě uznávat nadřazenost papeže.
Vedle tří základních vrstev středověké společnosti se od 11. století začala vytvářet vrstva nová - měšťanstvo. Majetek měšťanů rychle vzrůstal a spolu s tím i jejich váha ve společnosti. V období pozdního středověku (14. - 15. století) bylo už měšťanstvo v řadě zemí hospodářsky zdatnější než urozená feudální šlechta.
Zboží bylo vloženo do košíku
Opravdu chcete vyprázdnit košík?