Nový přehled biologie

kompletní přehled nejen středoškolské biologie

Původní cena s DPH:: 1 134 Kč
Ušetříte:: 137 Kč

Dostupnost:: skladem
ks: DO KOŠÍKU

Popis produktu

Přehled biologie na 824 stranách – příručka pro maturanty, k přijímacím zkouškám na VŠ, průvodce studiem biologie na VŠ, všem pro orientaci v moderní biologii. Titul je doporučeným studijním podkladem pro přípravu ke SCIO testům!
Trojí vydání titulu Přehled biologie během 11 let svědčilo o nesporném zájmu veřejnosti o tento typ knihy. Protože ve čtvrtém vydání by bylo možné text pouze drobně upravovat a nepatrně doplňovat o moderní poznatky, popř. odstraňovat nedostatky v tvrzeních, rozhodlo se nakladatelství předložit nově koncipovaný přehled oživený výkladem nových spoluautorů, znovu jej celý pečlivě lektorovat, vše v souladu a s důrazem na současný stav poznání.
Při přípravě Nového přehledu biologie měil autoři na zřeteli, že připravují knihu, která bude nejen přehledem středoškolské látky, ale která by měla být i studijní pomůckou při přípravě absolventa gymnázia na přijímací zkoušky na vysokou školu a zároveň mu být nápomocná také v začátcích studia vysokoškolské látky z biologie.
Autory bylo navrženo nové členění do těchto celků: úvod do biologie, buňka, bakterie, archea, eukarya (protozoa, chromista, rostliny, houby, živočichové), člověk, viry a subvirové částice, dědičnost a proměnlivost, organizmy ve vztahu k prostředí, evoluční biologie.
Obecné souvislosti mezi charakteristikami hlavních skupin jsou zajišťovány kapitolami o buňce, dědičnosti organizmů, vztazích mezi organizmy a o molekulárních základech života a jeho vzniku.
Jednotlivé kapitoly (bakterie, archea, eukarya) jsou pojaty jako globální charakteristika (strukturální, morfologická, fyziologická a systematická) uvedených skupin organizmů.

O učebnici

Touto sestavou oddílů a kapitol jsme se snažili spojit do "harmonického" celku systematické disciplíny s ostatními biologickými disciplínami a ukázat tak, že moderní biologie není pouhým mechanickým souborem jednotlivých vědních oborů, ale že tvoří jeden celek. O tuto integraci biologie se beze sporu zasloužila molekulární biologie. Jedním z markantních důsledků této pokračující integrace v biologii je model počátků biologické evoluce vyjádřený univerzálním fylogenetickým stromem, který umožní rozdělit organizmy do tří domén, tj. Bakterie, Archea a Eukarya. Celkové rozdělení organizmů se opírá o výsledky rozsáhlé srovnávací analýzy sekvencí 16S-rRNA (různých druhů bakterií a archeí) a 18S-rRNA (různých druhů eukaryí). Je nutné však poznamenat, že tento nový model a rozdělení organizmů do tří domén není dogma, a jako každá nová vědecká teorie prochází i tato procesem falzifikace, v rámci kterého je ve sporných bodech osvědčována dalšími testy (přesněji viz v úvodu ke kapitole 10).

V naší knize je každé z uvedených domén věnován samostatný oddíl (3., 4. a 5. oddíl), v němž se obecně popisuje a vysvětluje morfologie, fyziologie, ontogeneze a způsob rozmnožování organizmů zahrnutých do příslušné domény. Na to navazuje systém těchto organizmů a fylogenetické vztahy mezi jejich hlavními skupinami. Upozorňujeme však, že systémy použité pro klasifikaci organizmů uvnitř domén nejsou ještě zcela ustáleny a v některých případech bylo nutné použít starých systémů se zavěrem poukazujícím na to, jakou strukturu bude pravděpodobně mít systém založený na molekulárně biologické analýze fylogenetických vztahů (viz např. bakterie a protozoa; systém bakterií je v současné době teprve postupně uveřejňován, a proto jsme ho nemohli pojmout do tohoto přehledu biologie, jeho strukturu však naznačujeme; podobně je tomu u prvoků).

Za vstupní do všech dalších oddílů považujeme oddíly 1. a 2. Logicky po těchto oddílech následují teprve oddíly popisující jednotlivé domény (3. 4. a 5. oddíl). 6. oddíl navazuje především na kapitolu o živočišných tkáních, orgánech, orgánových soustavách, fyziologii, rozmnožování, ontogenezi, chování a fylogenezi živočichů. 7. oddíl navazuje na některé kapitoly 3. 4. a 5. oddílu. 8. a 9. oddíl jsou vyloženě obecné a navazují na znalosti obsažené v předchozích oddílech. 10. oddíl je závěrečný v tom smyslu, že se zabývá pro biologii nejobtížnějšími otázkami (evolucí a vznikem života). Součástí tohoto oddílu je též kapitola o dějinách biologie.

ČEŠTINA A TERMINOLOGIE "NOVÉHO PŘEHLEDU BIOLOGIE"

Autoři "Nového přehledu biologie" považují za důležitou i jazykovou stránku tohoto kolektivního díla. Zvláštní pozornost věnovali přitom psaní cizích slov. Současná norma povoluje v určitých skupinách slov volbu dubletních pravopisných podob. Ve snaze vyloučit nejednotnost jejich zápisu rozhodli se autoři při psaní odborných termínů (lat., řec. nebo angl. původu) vycházet z publikace Petráčková, V. Kraus, J. a kol. Akademický slovník cizích slov. 1. vydání (dotisk). Praha : Academia, 1998 a Filipec, J. a kol. Slovník spisovné češtiny. 2. opravené a doplěné vydání . Praha : Academia, 1994. Shodně používají počeštěné varianty cizích slov, které jsou v těchto slovnících uváděny na prvním místě. Jen v několika případech se od tohoto doporučení odchýlili (sjednotili např. psaní slov adenosin a cytozin ve prospěch mluvené formy se -z-). Mezinárodní odborné termíny (převážně anatomické a taxonomické termíny) jsou psány v původním pravopise, tj. řecky nebo latinsky. Na stránce, kde je takový termín v textu vysvětlen poprvé nebo definován, nebo kde je třeba jej v určité souvislosti zvláště zdůraznit, je zvýrazněn polotučnou kurzivou. Avšak jde-li v takovém případě o počeštěnou variantu odborného termínu, je v textu vyjádřen polotučně stojatým písmem. Latinské názvy druhů a rodů jsou vždy psány kurzivou.

Obsah učebnice

1 ÚVOD DO BIOLOGIE / 1

1.1 BIOLOGICKÉ VĚDY / 2
1.2 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŽIVÝCH SOUSTAV / 5
1.3 UNIVERZÁLNÍ FYLOGENETICKÝ STROM / 7
1.3.1 Základní strukturální typy živých soustav
1.3.2 Tři domény života na Zemi
1.3.3 Obecná charakteristika jednotlivých domén
1.3.4 Původ mitochondrií a chloroplastů, vznik eukaryotické buňky
1.4 PRINCIPY TAXONOMIE A FYLOGENETIKY ORGANIZMŮ / 13
1.4.1 Základní pojmy taxonomie
1.4.2 Hierarchická (linnéovská) klasifikace a vědecké názvosloví
1.4.3 Biologický druh
1.4.4 Tvorba hypotéz o příbuznosti organizmů (fylogenetika)
1.4.5 Metody tvorby klasifikace

2 BUŇKA / 27

2.1 CHEMICKÉ SLOŽENÍ BUŇKY / 28
2.1.1. Biogenní prvky
2.1.2 Voda a anorganické látky
2.1.3 Nízkomolekulární organické látky
2.1.4 Vysokomolekulární organické látky
2.2 STRUKTURA BUŇKY / 40
2.2.1 Prokaryotický a eukaryotický chromozom
2.2.2 Biomembrány a membránové útvary v buňce
2.2.3 Membránové organely
2.2.4 Cytoskelet
2.2.5 Buněčné stěny a mezibuněčná hmota
2.3 FYZIOLOGIE BUŇKY / 57
2.3.1 Průnik látek biomembránami
2.3.2 Metabolizmus
2.3.3 Sekrece a vstřebávání látek
2.3.4 Podráždění
2.3.5 Řízení buněčných dějů a působení hormonů
2.3.6 Pohyb
2.4 MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE BUŇKY / 82
2.4.1 Genetická informace
2.4.2 Replikace
2.4.3 Transkripce
2.4.4 Translace
2.4.5 Regulace exprese genů

3 BAKTERIE (BACTERIA) / 113

3.1 MORFOLOGIE BAKTERIÁLNÍCH BUNĚK / 114
3.2 FYZIOLOGIE BAKTERIÍ / 115
3.2.1 Výživa a metabolismus bakterií
3.2.2 Fyziologie růstu bakteriální populace
3.3 SYSTÉM BAKTERIÍ / 126
3.3.1 Základní rozdělení bakterií do hlavních systematických skupin
3.3.2 Gramnegativní bakterie s buněčnou stěnou (Gracilicutes)
3.3.3 Grampozitivní bakterie vyznačující se buněčnou stěnou (Firmicutes)
3.3.4 Bakterie bez buněčné stěny (Tenericutes)
3.4 FYLOGENEZE BAKTERIÍ / 141
3.4.1 Fylogenetický strom bakterií
3.4.2 Kmeny bakterií vymezené fylogeneticky
3.5 PROSTŘEDÍ, V NICHŽ BAKTERIE ŽIJÍ / 143
3.5.1 Půda jako prostředí bakterií
3.5.2 Vzduch jako prostředí bakterií
3.5.3 Voda jako prostředí bakterií
3.5.4 Lidské tělo jako prostředí bakterií
3.5.5 Bakteriální nákazy člověka

4 ARCHEA (ARCHAEA) / 147

4.1 MORFOLOGIE ARCHEÍ / 148
4.2 FYZIOLOGIE A SYSTÉM ARCHEÍ / 148
4.2.1 Extrémně halofilní archea
4.2.2 Archea produkující metan
4.2.3 Hypertermofilní archea
4.2.4 Archea bez buněčné stěny
4.3 FYLOGENEZE ARCHEÍ / 151
4.3.1 Fylogenetický strom archeí

5 EUKARYA (EUKARYA) / 153

5.1 PRVOCI (PROTOZOA) / 157
5.1.1 Bičíkovci (Mastigophora)
5.1.2 Krásnoočka, eugleny (Euhlenozoa, Euglenoida, Euglenophyta)
5.1.3 Kořenonožci (Rhizopoda)
5.1.4 Diktyostelidy (Dictyostelida, Dictyostelea, Dictyosteliomycota)
5.1.5 Hlenky (Mycetozoa, Eumycetozoa, Myxomycota, Gymnomycota)
5.1.6 Nádorovky (Plasmodiophorida, Plasmodiophoromycota, Phytomyxa)
5.1.7 Paprskovci (Actinopoda)
5.1.8 Obrněnky (Dinozoa, Dinoflagellata, Dinophyta)
5.1.9 Výtrusovci (Sporozoa, Apicomplexa)
5.1.10 Nálevníci (Ciliophora)
5.2 Chromista (Chromista) / 171
5.2.1 Skrytěnky ( Cryptophyta)
5.2.2 Chromofyta (Chromophyta)
5.2.3 Oomycety (Oomycota, Perenosporomycota)
5.2.4 Opalinky (Opalinata)
5.2.5 Prymnesiophyta (Haptophyta)
5.3 Rostliny (Plantae) / 183
5.3.1 Pletiva a orgány cévnatých rostlin
5.3.2 Fyziologie cévnatých rostlin
5.3.3 Rozmnožování a ontogeneze rostlin
5.3.4 Systém rostlin
5.3.5 Fylogeneze vyšších rostlin
5.4 HOUBY ( FUNGI, MYCOTA, MYCOBIOTA) / 305
5.4.1 Fyziologie hub
5.4.2 Růst a rozmnožování hub
5.4.3 Systém hub
5.4.4 Fylogeneze hub
5.5 ŽIVOČICHOVÉ (ANIMALIA) / 331
5.5.1 Živočišné tkáně, orgány a orgánové soustavy
5.5.2 Fyziologie živočichů
5.5.3 Rozmnožování a ontogeneze živočichů
5.5.4 Chování živočichů
5.5.5 Systém živočichů
5.5.6 Fylogeneze živočichů

6 ČLOVĚK (HOMO SAPIENS SAPIENS) / 537

6.1 ANATOMIE A FYZIOLOGIE ČLOVĚKA / 538
6.1.1 Soustava kosterní (opěrná)
6.1.2 Soustava svalová (pohybová)
6.1.3 Soustava oběhová - cévní (krevní a mízní soustava, imunitní systém)
6.1.4 Soustava dýchací
6.1.5 Soustava trávicí
6.1.6 Přeměna látek a energií (metabolizmus)
6.1.7 Vylučování
6.1.8 Pohlavní soustava
6.1.9 Soustava smyslová
6.1.10 Řídící soustava
6.2 ONTOGENEZE ČLOVĚKA / 573
6.3 EVOLUCE ČLOVĚKA / 574
6.3.1 Homo habilis
6.3.2 Homo erectus
6.3.3 "Archaický" Homo sapiens
6.3.4 Homo neanderthalensis
6.3.5 Homo sapiens

7 VIRY / 579

7.1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA VIRŮ / 580
7.2 STRUKTURA A TVAR VIRIONU / 581
7.2.1 Stavba virového kapsidu
7.2.2 Nukleová kyselina viru
7.3 REPRODUKCE VIRU V HOSTITELSKÝCH BUŇKÁCH / 585
7.3.1 Základní charakteristika reprodukce virů
7.3.2 Rozmnožování bakteriálních virů
7.3.3 Rozmnožování rostlinných virů
7.3.4 Rozmnožování živočišných virů
7.4 SYSTÉM VIRŮ / 592
7.4.1 Principy klasifikace virů
7.4.2 Bakteriální viry (bakteriofágy)
7.4.3 Rostlinné viry
7.4.4 Živočišné viry
7.5 SATELITY (VIRUSOIDY) A VIROIDY / 600
7.6 PRIONY / 601
7.6.1 Priony savců
7.6.2 Priony kvasinek

8 DĚDIČNOST / 605

8.1 CYTOLOGICKÉ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI / 606
8.1.1 Chromozomy, jejich struktura a funkce
8.1.2 Mitóza a její genetické důsledky
8.1.3 Meióza a její genetické důsledky
8.2 ZÁKLADNÍ GENETICKÉ POJMY / 601
8.3 ZÁKLADNÍ ZÁKONITOSTI PŘENOSU ZNAKŮ Z RODIČŮ NA POTOMKY / 612
8.3.1 Mendelovy zákony
8.3.2 Morganovy zákony, genetická rekombinace
8.4 GENETICKÉ ASPEKTY POHLAVNÍHO ROZMNOŽOVÁNÍ / 619
8.5 MIMOJADERNÁ DĚDIČNOST / 622
8.6 DĚDIČNOST KVANTITATIVNÍCH ZNAKŮ / 623
8.7 GENETICKÉ ZÁKONITOSTI V POPULACÍCH / 625
8.8 MUTACE / 627
8.8.1 Obecná charakteristika mutací, základní pojmy
8.8.2 Klasifikace mutací
8.8.3 Molekulární podstata mutací
8.9 DĚDIČNOST VIRŮ A BAKTERIÍ / 631
8.10 DĚDIČNOST ČLOVĚKA / 632
8.10.1 Výzkumné metody genetiky člověky
8.10.2 Hlavní principy určující dědičnost lidských znaků
8.10.3 Příklady dědičnosti lidských znaků
8.11 GENOVÉ INŽENÝRSTVÍ A BIOTECHNOLOGIE / 643
8.11.1 Klonování DNA
8.11.2 Příprava rekombinantních molekul DNA
8.11.3 Zakládání genových knihoven
8.11.4 Mutageneze in vitro
8.11.5 Příprava transgenních organizmů jako základ moderních biotechnologií
8.11.6 Genová terapie
8.11.7 Klonování živočichů

9 ORGANIZMY VE VZTAHU K PROSTŘEDÍ / 659

9.1 STRUKTURA A VLASTNOSTI EKOSYSTÉMŮ / 660
9.1.1 Organizmy a prostředí, biotop, nika
9.1.2 Populace
9.1.3 Společenstva
9.1.4 Ekosystémy
9.1.5 Vliv člověka na přírodní prostředí
9.1.6 Ochrana životního prostředí
9.2 BIOGEOGRAFIE / 681
9.3 BIODIVERZITA / 695

10 EVOLUČNÍ BIOLOGIE / 699

10.1 EVOLUCE ORGANIZMŮ / 701
10.1.1. Základní pojmy
10.1.2 Vývoj evolučního myšlení
10.1.3 Mikroevoluce
10.1.4 Vznik druhů (speciace)
10.1.5 Makroevoluce
10.2 MOLEKULÁRNÍ EVOLUCE / 720
10.2.1 Evoluční nukleotidové substituce jako zdroj evolučních změn
10.2.2 Náhodný genetický posun v molekulární evoluci
10.2.3 Přírodní výběr v molekulární evoluci
10.2.4 Genové duplikace
10.2.5 Horizontální přenos genů
10.3 VZNIK ŽIVOTA Z ASPEKTU MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE / 728
10.3.1 Základní otázky kladené v hypotéze o vzniku života
10.3.2 Prebiotická (abiotická) syntéza prekurzorů
10.3.3 Význam kondenzačních činidel při syntéze polyribonukleotidů a polypeptidů v prebiotickém prostředí
10.3.4 Syntéza polypeptidů v prebiotickém prostředí
10.3.5 Říše RNA
10.3.6 Říše RNP
10.3.7 Dvouřetězcová RNA
10.3.8 Vznik DNA
10.3.9 Počátky biologické evoluce
10.4 DĚJINY BIOLOGIE / 740