Přehled světové literatury 20. století

V souvislosti s literaturou 20. století je třeba hned v úvodu si uvědomit několik základních skutečností, bez nichž by chápání literárního artefaktu bylo izolované a mnohdy i zavádějící. Moderní písemnictví se stalo velice citlivým seizmografem nově nastupujícího století, které nejvýstižněji pojmenoval Vladislav Vančura názvem svého románu Konec starých časů. Zdánlivě nevinný titul v sobě skrývá tolik trpkých a hořkých pravd, jež otřásly sebevědomím a jistotami člověka počátku 20. století.

Jestliže jedním dechem tvrdíme, že spisovatelé jako Proust či Joyce "zničili" 19. století, máme sice pravdu, ale tentýž "zločin" spáchali také Albert Einstein a Sigmund Freud. Einsteinova relativita v každém ohledu změnila vnímání hmotného světa a pomohla ho zvládnout, ale na druhé straně drasticky změnila naše myšlení. Tento druhý účinek je svým způsobem daleko závažnější - geniální objevy rozhodují paradoxně o světě (ať již v dobrém, nebo ve zlém) více než státníci a vojevůdci. Einsteinovi se podařilo zpochybnit tzv. absolutní hodnoty, lidská víra byla v základech otřesena. Vliv relativity byl zvlášť silný, protože se dostavil v téže době jako oficiální uznání psychoanalýzy Sigmunda Freuda. Náš slovník se obohatil o pojmy nevědomí, dětská sexualita, komplex méněcennosti, Oidipův komplex či hlubinná psychologie. A současně s tím vším se pomalu hroutí staré pozitivistické koncepce. Einstein a Freud tak představovali pro počátek 20. století stejné poselství - svět není takový, jak se zdá. Najednou se nedá zcela věřit smyslům, měření všeho kolem nás je relativní. Logickým důsledkem byla lidská skepse, určitá rezignace, prostě a jednoduše nedůvěra v sebe sama. Jinými slovy lze také říci, že realita se neobyčejně zkomplikovala.

Takové atributy se logicky musely dostat i do knih spisovatelů. Jaká byla tedy literatura (a vlastně celé umění) na počátku a následně i v průběhu 20. století:

• Na prvním místě je třeba jmenovat již zmíněnou skepsi a rezignaci - je opravdu ironií, že čím více skutečnost poznáváme, čím více se soustředíme na detail, tím více unikají souvislosti.
• Literatura zobrazuje rozpad starého světa a jeho hodnot.
• Pracuje se s novými formami a objevují se zcela nová témata.
• Do literatury se dostávají prvky absurdity.
• Literatura se "zcivilňuje" - rychleji reaguje na podněty kolem.
• Do popředí se dostávají existenciální problémy - člověk je najednou postaven před životní volbu a musí rozhodovat.
• V literatuře již neexistuje žádné tabu.
• Epika 20. století nápadně zúžila vypravěčovo zorné pole - spisovatel se musel vzdát iluze vypravěčské všudypřítomnosti a vševědoucnosti, kterou velicí vypravěči 19. století považovali za samozřejmou - již není prostor pro romány, jež zobrazovaly celou společnost s rozmanitými sociálními skupinami a se všemi vztahy.
• V závěru je nutné podotknout, že celé 20. století je vlastně střetávání dvou tendencí: proud realistický, který navazoval na 19. století, je neustále konfrontován s destruktivními metodami, které v určitých údobích více či méně vystupovaly do popředí.    

Literatura 1. poloviny 20. století

 I. Moderní umělecké směry v literatuře

• Kubismus
• Futurismus
• Expresionismus
• Dadaismus
• Surrealismus

II. Světová literatura mezi válkami (zaměřeno na prózu)

• Počátky moderní prózy 20. století
• Americká próza mezi válkami
• Francouzská próza mezi válkami
• Německy psaná literatura mezi válkami
• Německy psaná literatura v českých zemích
• Anglická literatura mezi válkami

Literatura 2. poloviny 20. století

I. Významné tendence 2. poloviny 20. století

• Existencionalismus
• Neorealismus
• Beatnici
• Rozhněvaní mladí muži
• Nový román
• Absurdní literatura, absurdní drama
• Magický realismus
• Postmodernismus

II. Další významní autoři 2. poloviny 20. století

• Velká Británie
• Francie
• Německo
• Spojené státy americké
• Další významní a známí spisovatelé 20. století

III. Ruská literatura 20. století

• Literatura s prvky sci-fi
• Významní představitelé světového dramatu 20. století
• Přehled laureátů Nobelovy ceny za literaturu
• Výslovnost cizích jmen umělců