Moderní analytické metody

Analytik v klasické laboratoři vystačil s drobnými analytickými vahami, kvalitními chemikáliemi a dostatkem chemického nádobí. Do laboratoře nastoupil s určitou výchozí úrovní znalostí a teprve delší praxe z něj zformovala toho pravého chemika, který zvládl úskalí klasických analytických postupů - vážkových a odměrných stanovení.

Současná analytická laboratoř jen vzdáleně připomíná minulost. Přístroje, které jsou krmeny vstupními daty čekají na vzorky, aby na druhé straně vydaly zpracované výsledky. Do popředí vyvstává potřeba analytického chemika s perfektními znalostmi moderních instrumentálních metod analytické chemie. Nemá-li se stát posluhovačem záhadného přístroje, u kterého podle návodu, ale bez vědomí proč, mačká knoflíky, nezbývá mu než tvrdě pracovat na svém odborném růstu. Přesto klasické metody nelze opominout. Používají se často jako standardizační metody ke kontrole správnosti a přesnosti výsledků získaných instrumentálními metodami nebo se s nimi doplňují. Řada instrumentálních metod vychází s chemického principu klasických metod.

Pro moderní analytické metody je charakteristická jejich vysoká citlivost, rychlost, často vysoká selektivita a snížený vliv subjektivních faktorů lidské obsluhy. Moderní analytická chemie sehrává základní úlohu v získávání údajů pro kontrolu a řízení různých výrobních procesů, v monitorování životního a pracovního prostředí, v nesčetných aplikacích v klinické praxi, v chemickém a fyzikálním výzkumu a dalších oblastech lidského snažení. Její význam se zvětšuje s rostoucí potřebou zajišťování jakosti a jejího řízení v laboratořích i ve výrobě.

Metody analytické chemie dělíme na:

• klasické (chemické)
• instrumentální

Instrumentální  metody dělíme podle fyzikálně-chemické podstaty měření nebo cíle postupu na metody:

• separační
• optické
• elektrochemické
• radiochemické
• termické.

    1.  Úvod

• 1.1  Citlivost instrumentálních metod
• 1.2  Způsob určení výsledu stanovení

     2.  Separační metody

• 2.1  Rozdělení separačních metod

     3.  Chromatografie

• 3.1  Princip chromatografie
• 3.2  Rozdělení chromatografických metod
• 3.3  Plynová chromatografie
• 3.4  Kapalinová chromatografie

     4.  Elektromigrační separační metody

• 4.1  Princip elektroforézy
• 4.2  Kapilární elektroforéza
• 4.3  Kapilární elektrochromatografie
• 4.4  Izotachoforéza

     5.  Membránové separace

     6.  Extrakce

• 6.1 Extrakce z kapaliny do kapaliny
• 6.2  Nadkritická fluidní extrakce
• 6.3  Extrakce pevnou fází

     7.  Hmotnostní spektrometrie

• 7.1  Princip metody
• 7.2  Instrumentace
• 7.3  Hmotnostní spektrum
• 7.4  Analytické využití

     8.  Optické metody

• 8.1  Rozdělení optických metod
• 8.2  Vlastnosti elektromagnetického záření

     9.  Refraktometrie

• 9.1  Princip metody
• 9.2  Instrumentace
• 9.3  Analytické využití
• 9.4  Interferometrie

    10.  Polarimetrie

• 10.1  Princip metody
• 10.2  Instrumentace
• 10.3  Analytické využití

    11.  Nefelometrie a turbidimetrie

    12.  Spektrální přístroje

• 12.1  Výběr vlnové délky
• 12.2  Detektory elektromagnetického záření

    13.  Atomová spektrometrie

• 13.1  Atomová spektra
• 13.2  Atomová emisní spektrometrie
• 13.3  Atomová absorpční spektrometrie
• 13.4  Atomová fluorescenční spektrometrie

    14.  Rentgenová analýza

• 14.1  Rentgenové záření
• 14.2  Absorpce rentgenového záření
• 14.3  Rentgenová fluorescence
• 14.4  Detektory rentgenového záření
• 14.5  Analytické využití

    15.  Ultrafialová a viditelná spektrometrie

• 15.1  Princip metody
• 15.2  Základní vztahy
• 15.3  Elektronová absorpční spektra
• 15.4  Metody a instrumentace
• 15.6  Analytické využití

    16.  Luminiscenční spektrometrie

• 16.1  Úvod
• 16.2  Fluorescence a fosforescence (fotoluminescence)
• 16.3  Analytické využití

    17.  Infračervená spektrometrie

• 17.1  Princip metody
• 17.2  Infračervené spektrum
• 17.3  Instrumentace
• 17.4  Analytické využití

    18.  Ramanova spektrometrie

    19.  Nukleární magnetická rezonance

• 19.1  Princip metody
• 19.2  Spektra NMR
• 19.3  Instrumentace
• 19.4  Analytické využití

    20.  Elektrochemické metody

• 20.1  Rozdělení elektrochemických metod

    21.  Potenciometrie

• 21.1  Princip metody
• 21.2  Základní pojmy
• 21.3  Nernstova rovnice
• 21.4  Elektrody prvního druhu
• 21.5  Elektrody druhého druhu
• 21.6  Elektrody redoxní
• 21.7  Elektrody iontově-selektivní
• 21.8  Analytické využití potenciometrie

    22.  Voltametrie a polarografie

• 22.1  Princip metod
• 22.2  Klasická polarografie
• 22.3  Diferenční pulzní polarografie a voltametrie
• 22.4  Rozpouštěcí voltametrie
• 22.5  Adsorptivní rozpouštěcí voltametrie
• 22.6  Potenciometrická rozpouštěcí analýza
• 22.7  Titrace s polarizovatelnými elektrodami
• 22.8  Bipotenciometrická titrace

    23.  Elektrogravimetrie a coulometrie

• 23.1  Elektrogravimetrie
• 23.2  Coulometrie

    24.  Konduktometrie

• 24.1  Vodivost roztoků elektrolytů
• 24.2  Konduktometrické titrace
• 24.3  Dielektrimetrie

    25.  Radiochemické metody

• 25.1  Princip metod
• 25.2  Měření radioaktivity
• 25.3  Metody využívající přírodní radioaktivitu
• 25.4  Indikátorové metody
• 25.5  Neutronová aktivační analýza

    26.  Termické metody

• 26.1  Diferenční termická analýza
• 26.2  Termogravimetrická analýza

    27.  Rejstřík

    28.  Použité a doporučené zdroje